Publikováno dne 24. dubna 2025
Novinka
Doporučujeme

V dnešním dynamickém podnikatelském prostředí představuje spojování obchodních společností jednu z klíčových strategií pro posílení tržní pozice, dosažení provozních synergií a zvýšení konkurenceschopnosti. Na rozdíl od sloučení, při kterém jedna společnost zaniká a druhá pokračuje jako nástupnická, při splynutí všechny zúčastněné společnosti zanikají a vzniká zcela nová nástupnická společnost. Tento proces vyžaduje pečlivé právní, ekonomické i organizační plánování, jehož základním stavebním kamenem je projekt splynutí. Pojďme se podívat, co přesně projekt splynutí obsahuje, jak ho připravit a proč je jeho kvalitní zpracování zásadní pro úspěch celé transakce.

Co je projekt splynutí firem?

Projekt splynutí je zásadní právní dokument, který komplexně vymezuje a reguluje celý proces spojení dvou či více společností do nově vznikající entity. Představuje závazný rámec, podle kterého se řídí veškeré právní úkony a ekonomické transakce související se splynutím. Jedná se o jakýsi "jízdní řád" celého procesu, který poskytuje všem zúčastněným stranám – společníkům, managementu, věřitelům i zaměstnancům – jasný přehled o průběhu a důsledcích plánované přeměny.

Význam projektu splynutí daleko přesahuje pouhé splnění formálních zákonných požadavků. Jedná se o strategický dokument, který musí:

  • Přesně vymezit vzájemné vztahy zúčastněných společností
  • Definovat strukturu a základní nastavení nově vznikající společnosti
  • Zajistit spravedlivé vypořádání podílů dosavadních společníků
  • Stanovit jasná pravidla pro přechod majetku, závazků a práv
  • Poskytnout ochranu zájmům všech dotčených stran

Zákonné náležitosti projektu splynutí

Projekt splynutí musí splňovat přísné formální požadavky stanovené v § 70 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Mezi povinné náležitosti projektu splynutí patří:

  • Identifikační údaje všech zúčastněných společností – obchodní firmy, sídla, identifikační čísla
  • Identifikace nově vznikající společnosti – obchodní firma, sídlo, právní forma
  • Rozhodný den splynutí – klíčové datum, od kterého se jednání zanikajících společností považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nové nástupnické společnosti
  • Určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na nástupnickou společnost – komplexní inventarizace veškerých aktiv a pasiv všech zúčastněných společností
  • Výměnný poměr podílů a případné doplatky – přesný způsob, jakým budou společníci původních společností participovat na nově vzniklé společnosti
  • Práva, která nástupnická společnost poskytne vlastníkům dluhopisů – pokud některá ze zúčastněných společností emitovala dluhopisy
  • Den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku z vyměněných podílů nebo akcií
  • Všechny zvláštní výhody poskytované členům statutárních orgánů, dozorčích rad a kontrolních komisí
  • Zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti – společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy nově vznikající společnosti

Specifické typy společností nebo přeshraniční splynutí mohou vyžadovat další speciální náležitosti projektu.

Příprava projektu splynutí – krok za krokem

Kvalitní příprava projektu splynutí vyžaduje systematický přístup a můžeme ji rozdělit do několika klíčových fází:

1. Analytická a přípravná fáze

  • Důkladná due diligence všech zúčastněných společností – právní, ekonomická, finanční, daňová i technická prověrka
  • Shromáždění veškerých relevantních podkladů – účetní závěrky, seznamy majetku a závazků, přehled smluvních vztahů, registrovaná práva duševního vlastnictví
  • Ocenění jmění všech zúčastněných společností – zpravidla prostřednictvím nezávislého znalce jmenovaného soudem
  • Strategické plánování – definice cílů splynutí a budoucí podoby nově vznikající společnosti

2. Vypracování projektu splynutí

  • Právní zpracování projektu v souladu se zákonem a s ohledem na specifika zúčastněných společností
  • Stanovení výměnného poměru podílů – klíčový a často nejcitlivější bod celého projektu, který musí být spravedlivý a ekonomicky odůvodněný
  • Formulace zakladatelského právního jednání nové společnosti
  • Konzultace s daňovými a účetními poradci – zajištění daňově optimálního postupu
  • Revize a připomínkování ze strany managementu všech zúčastněných společností

3. Schvalovací a realizační fáze

  • Schválení projektu statutárními orgány všech zúčastněných společností
  • Zveřejnění projektu – uložení do sbírky listin obchodního rejstříku nebo zveřejnění na webových stránkách společností
  • Informování společníků a zaměstnanců – v souladu s příslušnými právními předpisy
  • Schválení projektu nejvyššími orgány všech zúčastněných společností – obvykle formou notářského zápisu
  • Podání návrhu na zápis splynutí do obchodního rejstříku

Specifika splynutí oproti sloučení

Na rozdíl od sloučení, kde jedna společnost zůstává zachována jako nástupnická, při splynutí všechny zúčastněné společnosti zanikají a vzniká zcela nová společnost. Z toho vyplývají specifické aspekty projektu splynutí:

  • Vytvoření nové právní entity – projekt musí obsahovat kompletní zakladatelské právní jednání nově vznikající společnosti a identifikační údaje členů stat. orgánu (§ 70 odst. 1 písm. h) zákona o přeměnách)
  • Složitější přechod práv a povinností – všechny smluvní vztahy, licence, práva duševního vlastnictví atd. musí být převedeny na nový subjekt
  • Náročnější administrativní proces – je nutné zajistit nové identifikační číslo, registrace u příslušných úřadů, bankovní účty apod.
  • Komplikovanější proces integrace – vzhledem k vytvoření zcela nové entity je potřeba nastavit všechny interní procesy a systémy

Rozhodný den splynutí

Rozhodný den představuje zcela zásadní prvek celého procesu splynutí. Jedná se o účetní okamžik, od kterého se jednání všech zanikajících společností považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nově vznikající nástupnické společnosti.

Význam rozhodného dne spočívá zejména v následujících aspektech:

  • K rozhodnému dni sestavují všechny zanikající společnosti své konečné účetní závěrky
  • K následujícímu dni sestavuje nová nástupnická společnost svou zahajovací rozvahu
  • Od rozhodného dne jsou všechny účetní operace zanikajících společností již vedeny na účet nové společnosti
  • Rozhodný den může předcházet nebo následovat po vypracování projektu splynutí, ale nesmí předcházet o více než 12 měsíců den, kdy bude podán návrh na zápis splynutí do obchodního rejstříku

Správné stanovení rozhodného dne má významné účetní a daňové dopady, které musí být pečlivě zváženy.

Schválení projektu splynutí

Aby mohl být projekt splynutí realizován, musí projít několikastupňovým schvalovacím procesem:

  • Schválení statutárními orgány všech zúčastněných společností
  • Schválení nejvyššími orgány všech zúčastněných společností:
    • U společností s ručením omezeným a akciových společností schvaluje splynutí valná hromada
    • U osobních společností je zpravidla vyžadován souhlas všech společníků
    • Pro schválení je obvykle vyžadována kvalifikovaná většina hlasů – u kapitálových společností zpravidla tři čtvrtiny hlasů přítomných společníků/akcionářů

O rozhodnutí o schválení splynutí musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je i schválený projekt splynutí.

Kritická místa a nejčastější chyby při přípravě projektu splynutí

Při přípravě projektu splynutí se mohou vyskytnout různé problémy, které mohou ohrozit úspěšnou realizaci celého procesu:

Formální nedostatky

  • Chybějící povinné náležitosti projektu
  • Nepřesná identifikace zúčastněných společností nebo nesprávné vymezení nově vznikající společnosti
  • Nedostatečně specifikovaný majetek a závazky

Ekonomické a strategické nedostatky

  • Nesprávně stanovený výměnný poměr podílů – může vést k napadení projektu společníky
  • Nedostatečné ocenění jmění zúčastněných společností
  • Opomenutí některých závazků nebo sporných nároků
  • Nedostatečné zohlednění synergických efektů při stanovení struktury nové společnosti

Procesní nedostatky

  • Nedodržení zákonných lhůt pro zveřejnění projektu
  • Chyby při schvalování projektu nejvyššími orgány společností
  • Nedostatečné informování věřitelů nebo zaměstnanců
  • Nesprávné nastavení rozhodného dne s ohledem na účetní a daňové aspekty

Praktické tipy pro úspěšný projekt splynutí

Na základě našich zkušeností s úspěšnými projekty splynutí doporučujeme následující postupy:

  1. Vytvořte kvalitní projektový tým – spojte interní odborníky se zkušenými externími poradci (právníky, daňovými a účetními experty)
  2. Naplánujte dostatečný časový horizont – kvalitní příprava projektu splynutí vyžaduje několik měsíců
  3. Proveďte důkladnou due diligence – předejdete tak nepříjemným překvapením v průběhu procesu
  4. Věnujte maximální pozornost stanovení výměnného poměru – transparentní a spravedlivé řešení je klíčem k úspěchu
  5. Komunikujte otevřeně se všemi zainteresovanými stranami – společníky, věřiteli, zaměstnanci i obchodními partnery
  6. Nezapomínejte na daňové aspekty – splynutí může být daňově neutrální při splnění zákonných podmínek
  7. Připravte detailní integrační plán – úspěšné splynutí nekončí zápisem do obchodního rejstříku, ale skutečnou integrací společností do nové funkční entity

Vzorová struktura projektu splynutí

Pro lepší představu uvádíme zjednodušený příklad struktury projektu splynutí:

  1. Identifikace zúčastněných společností
    • Společnost A: obchodní firma, sídlo, IČO
    • Společnost B: obchodní firma, sídlo, IČO
  2. Identifikace nástupnické společnosti
    • Obchodní firma
    • Sídlo
    • Právní forma
    • Základní kapitál
  3. Základní podmínky splynutí
    • Rozhodný den splynutí
    • Potvrzení, že se jedná o splynutí ve smyslu zákona
    • Potvrzení o zániku zanikajících společností bez likvidace
  4. Výměnný poměr podílů
    • Stanovení výměnného poměru pro společníky všech zúčastněných společností
    • Případné doplatky
    • Den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku
  5. Majetek a závazky
    • Specifikace přecházejícího jmění
    • Způsob ocenění majetku a závazků
    • Výsledky znaleckého ocenění
  6. Práva a povinnosti
    • Práva vlastníků dluhopisů
    • Práva vlastníků zvláštních druhů akcií/podílů
    • Zvláštní výhody poskytované členům orgánů
  7. Zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti
    • Úplné znění společenské smlouvy/stanov nové společnosti
  8. Další ustanovení
    • Způsob zveřejnění projektu
    • Informace o právu na odkoupení podílů
    • Způsob kompenzace případných škod

Obraťte se na odborníka!

Projekt splynutí představuje základní pilíř celého procesu spojení společností. Jeho kvalitní zpracování je nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci transakce a dosažení očekávaných ekonomických přínosů. Nejde o pouhý formální dokument, ale o komplexní strategický nástroj, který musí zohledňovat právní, ekonomické i praktické aspekty celého procesu.

Vzhledem ke složitosti a mnoha úskalím procesu splynutí je nanejvýš vhodné svěřit přípravu projektu do rukou zkušených odborníků. Investice do profesionální právní podpory se mnohonásobně vrátí v podobě hladkého průběhu celého procesu, minimalizace rizik a rychlejšího dosažení očekávaných synergických efektů.

Pamatujte, že kvalitně připravený projekt splynutí je nejen formálním dokumentem vyžadovaným zákonem, ale především strategickým nástrojem, který určuje budoucí úspěch celé transakce a následný rozvoj nově vzniklé společnosti.