Daňové dopady jednotlivých typů přeměn obchodních společností

Publikováno dne 22. května 2025
Doporučujeme

Přeměny obchodních společností představují komplexní procesy, které kromě právních aspektů s sebou nesou také významné daňové důsledky. Správné pochopení a plánování daňových dopadů je klíčovým faktorem pro efektivní realizaci přeměn a minimalizaci daňových rizik. V tomto článku podrobně rozebereme daňové aspekty jednotlivých typů přeměn obchodních společností.

Obecné principy zdanění přeměn společností

Přeměny společností jsou upraveny z daňového hlediska především v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to zejména v § 23a až § 23d. Tyto ustanovení implementují tzv. "Směrnici o fúzích" (2009/133/ES), která se snaží zajistit daňovou neutralitu přeměn v rámci EU.

Klíčové daňové principy přeměn:

  1. Daňová kontinuita - nástupnická společnost pokračuje v daňovém režimu zanikající společnosti
  2. Daňová neutralita - přeměna by neměla generovat dodatečnou daňovou zátěž, pokud jsou splněny zákonné podmínky
  3. Rozhodný den - určuje, od kdy se jednání zanikající společnosti považuje z účetního a daňového hlediska za jednání nástupnické společnosti

Rozhodný den a jeho daňové dopady

Rozhodný den je klíčovým okamžikem pro daňové dopady přeměn. Podle § 10 zákona o přeměnách společností platí, že:

  • K rozhodnému dni se sestavuje konečná účetní závěrka zanikajících společností
  • Od rozhodného dne se jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání nástupnické společnosti

Z daňového hlediska rozhodný den určuje:

  • Začátek zdaňovacího období nástupnické společnosti
  • Konec zdaňovacího období zanikající společnosti
  • Lhůty pro podání daňových přiznání

Praktický tip: Strategické stanovení rozhodného dne může významně ovlivnit daňovou efektivitu celé transakce. Doporučujeme pečlivě zvážit jeho stanovení s ohledem na časování daňových povinností a možností využití daňových ztrát.

Daňové dopady fúzí

Daň z příjmů právnických osob

Při fúzi sloučením nebo splynutím:

1. Převzetí daňových hodnot majetku a závazků

  • Nástupnická společnost přebírá majetek a závazky v jejich původních daňových hodnotách
  • Pokračuje v daňovém odpisování započatém zanikající společností (§ 30 odst. 10 ZDP)
  • Přebírá daňové rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností

2. Daňové ztráty

  • Nástupnická společnost může za stanovených podmínek převzít daňové ztráty zanikající společnosti (§ 23c odst. 8 písm. b) ZDP)
  • Ztráty lze uplatnit pouze do výše daňových zisků připadajících na stejnou činnost, kterou zanikající společnost vykonávala

3. Omezení: Daňové ztráty nelze převzít, pokud hlavním důvodem přeměny je snaha o snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti (§ 23d ZDP)

4. Položky odčitatelné od základu daně

  • Nástupnická společnost může pokračovat v uplatňování položek odčitatelných od základu daně, které dosud neuplatnila zanikající společnost
  • Patří sem například odpočty na výzkum a vývoj, odborné vzdělávání nebo pořízení majetku

Příklad z praxe:

Společnost A vykazuje daňovou ztrátu 5 mil. Kč z minulých let, kterou může uplatnit v následujících letech. Společnost B je zisková a plánuje fúzi se společností A. Pokud se prokáže ekonomické opodstatnění fúze (nikoliv pouze daňový motiv), může společnost B po fúzi uplatnit daňovou ztrátu společnosti A proti svým ziskům, avšak pouze z té části podnikání, která původně patřila společnosti A.

Daň z přidané hodnoty

1.  Kontinuita plátcovství DPH

  • Fúze není považována za dodání zboží ani poskytnutí služby, a nepodléhá tedy DPH (§ 13 odst. 8 písm. a) a § 14 odst. 5 písm. a) zákona o DPH)
  • Nástupnická společnost se stává plátcem DPH, pokud byla plátcem zanikající společnost

2. Úprava odpočtu DPH

  • Může být nutné sledovat úpravu odpočtu u dlouhodobého majetku v případě změny jeho využití
  • Nástupnická společnost přebírá povinnosti zanikající společnosti ohledně případné úpravy odpočtu DPH

Ostatní daně

1. Daň z nemovitých věcí

  • Nástupnická společnost se stává poplatníkem daně k nemovitostem nabytým v důsledku fúze
  • Povinnost podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden zápis fúze do obchodního rejstříku

2. Daň z nabytí nemovitých věcí

  • Od 1. ledna 2014 je převod nemovitých věcí v důsledku přeměn osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí
  • Od 1. prosince 2020 byla daň z nabytí nemovitých věcí zcela zrušena

3. Silniční daň

  • Nástupnická společnost se stává poplatníkem silniční daně k vozidlům nabytým v důsledku fúze
  • Povinnost platit zálohy a podat daňové přiznání

Daňové dopady rozdělení společností

Daň z příjmů právnických osob

Při rozdělení rozštěpením nebo odštěpením:

1.         Alokace daňových hodnot majetku a závazků

  • Daňové hodnoty majetku a závazků přecházejí na nástupnické společnosti podle projektu rozdělení
  • Důležité je správné rozdělení a alokace majetku a závazků v projektu rozdělení

2.         Alokace daňových ztrát

  • Daňové ztráty se rozdělují mezi nástupnické společnosti podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria (§ 23c odst. 8 písm. b) ZDP)
  • Nejčastějším kritériem je poměr hodnoty majetku přecházejícího na jednotlivé nástupnické společnosti

3.         Specifika pro rozdělení odštěpením

  • Rozdělovaná společnost nezaniká, proto si zachovává svou daňovou historii pro majetek, který si ponechává
  • Na nástupnickou společnost přechází daňová historie pouze k převáděnému majetku

Příklad daňově optimalizovaného rozdělení:

Výrobní společnost X vlastní výrobní halu s vysokou daňovou zůstatkovou hodnotou a administrativní budovu s nízkou daňovou zůstatkovou hodnotou, ale vysokou tržní hodnotou. Při plánovaném prodeji administrativní budovy by vznikl vysoký zdanitelný zisk. Místo přímého prodeje se společnost X rozdělí odštěpením, přičemž administrativní budova přejde na nově vzniklou společnost Y. Podíly ve společnosti Y mohou být následně prodány s využitím osvobození od daně z příjmů při splnění časového testu držby podílu.

Specifické daňové aspekty rozdělení

1. Přecenění majetku

  • Z účetního hlediska může dojít k přecenění majetku, což ale nezakládá změnu daňových hodnot
  • Vzniká tzv. "goodwill" nebo "oceňovací rozdíl k nabytému majetku", který má specifický daňový režim

2. Daňové řešení goodwillu a oceňovacího rozdílu

  • Goodwill se odepisuje 15 let rovnoměrně do nákladů (§ 23 odst. 15 ZDP)
  • Oceňovací rozdíl se odepisuje 180 měsíců (§ 23 odst. 15 ZDP)

3. Rezervy a opravné položky

  • Přecházejí na nástupnické společnosti podle toho, ke kterému majetku nebo závazkům se vztahují

Daňové dopady převodu jmění na společníka

Daň z příjmů

1. Daňové dopady pro zanikající společnost

  • Obdobné jako při fúzi - konečná účetní závěrka, daňové přiznání ke dni předcházejícímu rozhodný den

2. Daňové dopady pro přejímajícího společníka

  • Je-li právnickou osobou, platí obdobné principy jako u fúze (převzetí daňových hodnot, možnost převzetí daňových ztrát)
  • Je-li fyzickou osobou, přechází na něj daňové hodnoty majetku a závazků, ale s určitými specifiky (např. nemožnost pokračovat v tvorbě daňových opravných položek)

3. Zdanění vypořádání poskytovaného ostatním společníkům

  • Pro ostatní společníky představuje vypořádání příjem, který podléhá zdanění (daní z příjmů fyzických nebo právnických osob)
  • U fyzických osob může být tento příjem za určitých podmínek osvobozen (časový test držby podílu)

Ostatní daně

Obdobné jako u fúze, s tím rozdílem, že poplatníkem se stává přejímající společník.

Daňové dopady změny právní formy

Změna právní formy je z daňového hlediska nejméně komplikovaným typem přeměny, protože společnost nezaniká, pouze mění svou právní formu.

Daň z příjmů

1. Kontinuita v daňové oblasti

  • Společnost pokračuje ve své daňové historii (odpisování, uplatňování ztrát, rezervy)
  • Není nutné sestavovat mimořádnou účetní závěrku ani podávat daňové přiznání z důvodu změny právní formy

2. Specifika při změně na a.s. nebo s.r.o.

  • Pozor na případnou změnu zdaňovacího období (přechod na hospodářský rok)
  • Změny v uplatňování některých daňových výhod specifických pro určité právní formy

Ostatní daně

Změna právní formy zpravidla nemá významný dopad na ostatní daně, protože nedochází k převodu majetku na jiný daňový subjekt.

Přeshraniční přeměny a jejich daňové aspekty

Přeshraniční fúze

1. Implementace směrnice o fúzích

  • Cílem je zajistit daňovou neutralitu přeshraničních fúzí
  • Podmínky pro daňovou neutralitu jsou upraveny v § 23a až § 23d ZDP

2. Potenciální daňové problémy

  • Exit tax při přesunu sídla do zahraničí
  • Rozdílné daňové systémy zúčastněných zemí
  • Problematika transferových cen
  • Riziko dvojího zdanění nebo nezamýšleného nezdanění

3. Mezinárodní výměna informací

  • Při přeshraničních přeměnách dochází k automatické výměně informací mezi daňovými správami
  • Zvýšené riziko daňových kontrol

Praktické tipy pro daňovou optimalizaci při přeměnách

1. Strategické plánování rozhodného dne

  • Volba rozhodného dne může ovlivnit možnost využití daňových ztrát
  • Zvážení dopadu na zálohy na daň z příjmů

2. Testování podmínek pro daňovou neutralitu

  • Pro daňovou neutralitu musí být splněny podmínky § 23d ZDP
  • Důležité je ekonomické opodstatnění přeměny

3. Alokace majetku při rozdělení

  • Pečlivé plánování, jaký majetek na kterou nástupnickou společnost přejde
  • Zohlednění daňových zůstatkových hodnot vs. tržních hodnot

4. Využití odpočitatelných položek a slev

  • Správné rozdělení a převzetí dosud neuplatněných odpočtů na výzkum a vývoj
  • Zachování nároku na investiční pobídky

5. Dokumentace ekonomických důvodů přeměny

  • Důležitá pro případnou daňovou kontrolu
  • Prokázání, že hlavním cílem není snížení daňové povinnosti

Nejčastější daňové chyby při přeměnách společností

1. Nesprávné stanovení rozhodného dne

  • Problémy s délkou zdaňovacího období
  • Komplikace při podávání daňových přiznání

2. Chybná alokace daňových ztrát

  • Nedostatečné ekonomické zdůvodnění rozdělení ztrát mezi nástupnické společnosti
  • Neuplatnění ztrát v zákonných lhůtách

3. Nedostatečná dokumentace ekonomických důvodů

  • Riziko zpochybnění daňové neutrality správcem daně
  • Možné doměření daně a penále

4. Opomenutí dopadu na ostatní daně

  • Nezohlednění DPH, daně z nemovitých věcí, silniční daně
  • Nedodržení zákonných lhůt pro podání přiznání k těmto daním

5. Chyby při oceňování majetku

  • Nesoulad mezi účetním a daňovým pohledem na oceňování
  • Nesprávné daňové odepisování přeceněného majetku

Obraťte se na odborníka

Přeměny obchodních společností představují komplexní transakce s významnými daňovými dopady. Pro úspěšnou realizaci přeměny s optimálními daňovými důsledky doporučujeme:

  1. Komplexní daňové plánování - zvážení všech daňových aspektů již ve fázi přípravy přeměny
  2. Koordinovaný přístup - spolupráce právních, daňových a účetních poradců
  3. Řádnou dokumentaci - důkladné zdokumentování ekonomických důvodů přeměny
  4. Due diligence - provedení daňové due diligence před zahájením procesu přeměny
  5. Konzultace se správcem daně - v případě složitějších transakcí využití možnosti závazného posouzení

Pro minimalizaci daňových rizik při přeměnách je klíčové zapojit daňové specialisty již v počáteční fázi plánování. Náš tým se skládá z právníků i daňových poradců. Jsme proto ideálním partnerem pro přeměnu Vaší společnosti. Obraťte se na nás s dotazem, který zdarma vyhodnotíme a následně se dohodneme na dalším postupu. Vše provádíme transparentně, pro vzájemně odsouhlasené spolupráci.