Hlasovací práva společníků představují jeden z nejdůležitějších nástrojů pro ovlivňování směřování společnosti s ručením omezeným. Tento článek přináší podrobný rozbor právní úpravy hlasovacích práv, jejich limitů a možností modifikace.
Základní právní úprava hlasovacích práv společníka
Hlasovací práva společníků s.r.o. jsou primárně upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen "ZOK").
Podle § 167 odst. 1 ZOK společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Toto ustanovení je základním východiskem pro realizaci hlasovacích práv.
Obecné pravidlo pro počet hlasů stanoví § 169 odst. 2 ZOK, podle kterého má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Toto pravidlo lze tedy společenskou smlouvou modifikovat.
Zákonná východiska
- Základní hlasovací právo společníka je přímo úměrné výši jeho podílu na základním kapitálu
- Společník má právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní a požadovat vysvětlení
- Valná hromada je schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 169 odst. 1 ZOK)
- Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo (§ 169 odst. 3 ZOK)
- Rozhodnutí valné hromady se přijímají prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 170 ZOK)
- Pro některá zásadní rozhodnutí zákon stanoví kvalifikovanou většinu, např. alespoň dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků pro:
- změnu obsahu společenské smlouvy
- rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva
- rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky
- rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací (§ 171 odst. 1 ZOK)
Specifika hlasovacích práv a jejich modifikace ve společenské smlouvě
Zákon o obchodních korporacích přinesl široké možnosti úpravy hlasovacích práv v rámci společenské smlouvy. Níže uvádíme hlavní způsoby, jakými lze hlasovací práva modifikovat:
1. Různé druhy podílů s odlišnými hlasovacími právy
Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů (§ 135 ZOK). V praxi tak mohou existovat například:
- Podíl s násobkem hlasovacích práv (1 Kč vkladu = více hlasů)
- Prioritní podíl s přednostním právem na podíl na zisku, ale bez hlasovacích práv
- Podíl s hlasovacími právy pouze v určitých záležitostech
2. Stanovení fixního počtu hlasů nezávisle na výši vkladu
Společenská smlouva může stanovit, že:
- Každý společník má jeden hlas bez ohledu na výši vkladu
- Společníci mají různý počet hlasů, který není proporcionálně vázán na výši vkladu
3. Podmíněné hlasovací právo
Je možné upravit podmínky, za kterých společník může vykonávat hlasovací právo, například:
- Hlasovací právo vzniká až při dosažení určité výše vkladu
- Hlasovací právo je podmíněno splněním dalších povinností vůči společnosti
Limity modifikace hlasovacích práv
Ačkoliv ZOK umožňuje poměrně širokou modifikaci hlasovacích práv, existují určité hranice, které nelze překročit:
1. Zákaz úplného odnětí hlasovacích práv všem společníkům
Společenská smlouva nemůže zbavit všechny společníky hlasovacích práv, neboť by tím byla paralyzována funkce valné hromady. Judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1060/2006) potvrzuje, že alespoň nějaká hlasovací práva musí být společníkům zachována.
2. Ochrana menšinových společníků
Ani většinoví společníci nemohou libovolně měnit hlasovací práva způsobem, který by zjevně diskriminoval menšinové společníky. Takové jednání by mohlo být posouzeno jako zneužití většiny či menšiny hlasů (§ 212 občanského zákoníku).
3. Povinné součinnostní kvorum pro některá rozhodnutí
Pro určitá zásadní rozhodnutí nelze snížit zákonem stanovené kvorum pro přijetí rozhodnutí. Zákon v § 171 odst. 1 ZOK jasně stanoví, že souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje pro:
- přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy
- rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva
- rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky
- rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací
4. Ochrana společníků při změnách ovlivňujících jejich práva
Zákon v § 171 odst. 2 ZOK obsahuje zvláštní ustanovení na ochranu společníků při změnách jejich práv:
- K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas
- Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků
Hlasovací práva spojená s kmenovým listem
Pokud společenská smlouva připouští vydání kmenových listů (§ 137 ZOK), mohou být hlasovací práva vtělena do těchto cenných papírů. V takovém případě je třeba věnovat zvláštní pozornost pravidlům pro:
- Převod kmenových listů a s ním spojených hlasovacích práv
- Omezení převoditelnosti kmenových listů stanovená společenskou smlouvou
- Požadavky na prokázání vlastnictví kmenového listu při hlasování na valné hromadě
Hlasování per rollam a elektronické hlasování
Moderní formy výkonu hlasovacích práv zahrnují:
Rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam)
Pokud společenská smlouva nevylučuje rozhodování per rollam, mohou společníci přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu (§ 175 až § 177 ZOK). Při takovém hlasování:
- Osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle návrh rozhodnutí všem společníkům
- Společníci mají stanovenu lhůtu pro vyjádření (min. 15 dnů)
- Mlčení se nepovažuje za souhlas s návrhem
- Pro přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas příslušné většiny počítané z celkového počtu hlasů všech společníků
Hlasování s využitím technických prostředků
Podle § 167 odst. 2 ZOK, připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti:
- Ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo
- Určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo
Pokud nejsou tyto podmínky splněny, nepřihlíží se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků.
Podmínky hlasování nebo rozhodování s využitím technických prostředků určí společenská smlouva a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí. Pokud společenská smlouva tyto podmínky neobsahuje, určí je statutární orgán (§ 167 odst. 3 ZOK).
Korespondenční hlasování
Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i hlasování takovým způsobem, že společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady, tzv. korespondenční hlasování (§ 167 odst. 4 ZOK).
Digitální valná hromada
S rozvojem digitálních technologií a zejména po zkušenostech z období pandemie COVID-19 nabývají na významu elektronické formy hlasování:
- Účast na valné hromadě s využitím elektronických prostředků (videokonference)
- Elektronické hlasovací systémy
- Ověření totožnosti hlasujícího společníka
Společenská smlouva by měla explicitně upravit podmínky takového hlasování včetně technických požadavků a postupu při technických potížích.
Vyloučení hlasovacího práva
Podle § 173 ZOK jsou přesně vymezeny situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo:
Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže:
- Valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu (§ 173 odst. 1 písm. a))
- Valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem (§ 173 odst. 1 písm. b))
- ◦Valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce (§ 173 odst. 1 písm. c))
- Je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení (§ 173 odst. 1 písm. d))
- Tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu (§ 173 odst. 1 písm. e))
Omezení výkonu hlasovacího práva podle bodů a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě (§ 173 odst. 2)
Omezení výkonu hlasovacího práva podle bodů a) až c) neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě (§ 173 odst. 3)
Zastoupení společníka při výkonu hlasovacího práva
Podle § 168 odst. 1 ZOK se společník zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
Zákon stanoví zvláštní povinnost pro zástupce v § 168 odst. 2 ZOK, kdy zástupce musí oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce.
Podle § 168 odst. 3 ZOK může být se společníkem na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li společenská smlouva jinak. Takováto osoba musí společnosti doložit, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník.
Souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady
V případech, kdy se podle § 171 odst. 2 ZOK vyžaduje souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady (tj. při zásahu do jeho práv nebo povinností), stanoví § 174 ZOK zvláštní postup:
- Společník může souhlas projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve společenské smlouvě
- Souhlas musí být doručen společnosti nejpozději do 7 dnů ode dne konání valné hromady
- Souhlas musí být projeven způsobem, který umožní společnosti ověřit totožnost oprávněného společníka a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo, jinak se k souhlasu nepřihlíží
- Přijetí rozhodnutí valné hromady s dodatečným souhlasem společníka se osvědčuje veřejnou listinou
Spory týkající se hlasovacích práv
Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady
Pokud společník považuje usnesení valné hromady za rozporné se zákonem nebo společenskou smlouvou, může se v souladu s § 191 ZOK domáhat, aby soud vyslovil neplatnost takového usnesení. Musí tak učinit ve lhůtě 3 měsíců od přijetí usnesení.
Důvodem pro podání takového návrhu může být zejména:
- Nesprávné započítání hlasů
- Nedodržení předepsaného kvora pro přijetí rozhodnutí
- Hlasování společníka v situaci, kdy byl ze zákona vyloučen z hlasování
- Nesprávná interpretace ustanovení společenské smlouvy o hlasovacích právech
Předběžné opatření
V závažných případech lze před rozhodnutím ve věci samé žádat soud o vydání předběžného opatření, které může dočasně:
- Pozastavit účinnost napadeného usnesení valné hromady
- Zakázat jednatelům, aby podle něj postupovali
Optimální nastavení hlasovacích práv
Při zakládání společnosti s ručením omezeným nebo při změnách společenské smlouvy je vhodné důkladně zvážit nastavení hlasovacích práv. Optimální struktura hlasovacích práv by měla:
- Reflektovat ekonomické zájmy jednotlivých společníků
- Umožnit efektivní rozhodování o běžném provozu společnosti
- Poskytnout dostatečnou ochranu menšinovým společníkům
- Zabránit patovým situacím, kdy není možné dosáhnout potřebné většiny
- Stanovit jasná pravidla pro případy konfliktu zájmů
Veřejné listiny a hlasovací práva
Zákon v § 172 ZOK stanoví, které rozhodnutí valné hromady musí být osvědčeny veřejnou listinou (notářským zápisem):
- Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 (změna společenské smlouvy, zrušení společnosti s likvidací apod.)
- Rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku
Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny společenské smlouvy, je-li měněna, a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali.
Veřejnou listinou se osvědčuje také přijetí rozhodnutí valné hromady s dodatečným souhlasem společníka podle § 174 odst. 3 ZOK.
Obraťte se na odborníka
Hlasovací práva společníků představují klíčový nástroj corporate governance ve společnosti s ručením omezeným. Zákon o obchodních korporacích poskytuje široký prostor pro jejich úpravu ve společenské smlouvě, což umožňuje "ušít na míru" strukturu hlasovacích práv konkrétním potřebám společníků. Zároveň však stanoví určité limity, které nelze překročit a které slouží zejména k ochraně menšinových společníků a zajištění funkčnosti společnosti.
Správné nastavení hlasovacích práv vyžaduje důkladnou právní analýzu a předvídání potenciálních konfliktních situací. Investice do kvalitní přípravy společenské smlouvy se v tomto ohledu mnohonásobně vrátí v podobě bezproblémového fungování společnosti a jednoznačných pravidel pro rozhodování o jejích záležitostech.
S ohledem na náročnost a citlivost přeměn obchodních společností je vhodné celý proces konzultovat s odborníky, kteří rozumí nejen právním, ale i daňovým aspektům. Tým Fúzovače Vám poskytne komplexní podporu a postará se o to, aby přeměna proběhla bez zbytečných komplikací. Neváhejte nás kontaktovat!